Historie Letiště Praha
Československo, dnes již Česká republika, byla jedním z předních evropských průkopníků civilního letectví a postupem času se stala součástí nejmodernějšího kontinentálního systému dopravy. Letiště Praha-Ruzyně bylo uvedeno do provozu 5.4.1937, ale historie československého civilního letectví sahá až do roku 1919 na vojenském letišti v Praze-Kbelích. V polovině 30.let, z důvodu nedostatečné kapacity na letišti Kbely, se vláda rozhodla vyvinout nové státní civilní letiště v Ruzyni. Letiště Praha-Ruzyně obdrželo některá z hlavních ocenění včetně diplomu a zlaté medaile, která byly uděleny v roce 1937 u příležitosti Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži (Exposition Internationale des Arts et Techniques dans la Vie Moderne, také známá jako Světová výstava Paříž 1937 ) za technickou koncepci centrálního letiště, a to především za architektonické řešení odbavovací haly (dnes známá jako Terminálu 1) podle návrhu architekta Ing. A. Beneše. Další ocenění byly uděleny za modernizaci v různých fázích rozvoje letiště.
Všechny tyto faktory vedly ke zvýšenému zájmu o letiště Ruzyně ze strany dopravců. Letiště se může pochlubit vynikající polohou kvůli jeho těsné blízkosti centra Prahy a jejímu umístění ve středu Evropy. Navíc, rozsáhlé prostory kolem Ruzyně poskytují příležitosti, v případě rostoucí poptávky, pro další expanzi letiště. Letiště slouží jako hlavní uzel pro trans-evropskou síť letišť. Je zřejmé, že politické a ekonomické změny mají na letiště, během své sedmdesátileté existence, vliv. Některé nové letecké dopravní společnosti a instituce byly během této doby založeny a některé z nich naopak svoji činnost ukončily. Po celé toto období se o správu letiště, včetně jeho nové výstavby a rozvoje, staralo deset subjektů. Až do roku 1990, trvalo dvě nebo tři desetiletí, než došlo k velké modernizaci Letiště Praha-Ruzyně, aby se dosáhlo nových požadavků na kapacitu. Od té doby, letiště prochází modernizací průběžně a postupně se stalo jedním z největších evropských letišť.
Přistávací dráhy
Letiště má v provozu dvě přistávací dráhy, a to: 06/24 a 13/31. Dráha 04/22 se již nepoužívá. Nejpoužívanější dráha je 24, a to kvůli převládajícímu západnímu větru. Dráha 31 je také často používána. Dráha 06 se používá jen zřídka, zatímco dráha 13 se používá pouze výjimečně.
Další vývoj
Jelikož kapacita letiště dosahovala svého limitu, byl v plánu jeho další rozvoj. Letiště Praha začalo připravovat výstavbu nové dráhy, paralelní k dráze 06/24. Konstrukce s odhadovanými náklady ve výši 9 miliard, by měla být brzy zahájena (přesné datum zatím ale nebylo potvrzeno). Měla by být více jak 3500 metrů dlouhá. Bude se nacházet asi 1500 m jihovýchodně od současné hlavní dráhy, dráha 24L bude spadat do kategorie III ILS, která umožňuje přistání i vzlet za nepříznivých povětrnostních podmínek (i za nulové viditelnosti). Letiště Praha uvedlo, že kromě zvýšení kapacity letiště (téměř dvojnásobný počet cestujících ročně), bude nový dráhový systém výrazně snižovat hladinu hluku v některých hustě osídlených částí Prahy. Toho bude dosaženo reorganizací leteckého prostoru v okolí letiště a přesunutím dopravních koridorů po uvedení dvou paralelních drah do provozu. Tento plánovaný vývoj však zapříčinil mnoho protestů z předměstských obcí, nacházejících se přímo v blízkosti areálu letiště.
